Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha IV. Písně polské


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

194

150. A lulu, lululu!

(Kolberg VI.)

A lu lu lu lu lu, kolébka z mramoru, plénky z pavučníčku, spinkej an-

dělíčku! A lu lu lu lu, lu lu lu lu lu, lu lu lu lu lu, lu lu lu lu.

Červené jahody
do vody padají
a mé bledé tváře
krásy juž nemají.

Třeba neměl krásy,
jen když jsem poctivý,
budu boha prosit,
by mi byl příznivý.

Třeba neměl krásy,
majetku nemnoho —
o nic vás neprosím,
přátelé, nikoho.

A lu lu lu lu lu, kolibka z marmuru, pieluszki z rąbeczku, lulaj a -

nioleczku! Lu lu lu lu lu, lu lu lu lu lu, lu lu lu lu lu, lu lu lu lu.

Czerwone jagody
spadają, do wody,
jużem przekonany,
że nemam urody.

Choć urody nie mam,
jestem se poczciwy,
będę boga prosić,
to będę szczęśliwy.

Choć urody nie mam,
majątku nie wiele,
i tak was nie proszę
o nic, przyjaciele.