Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

Original:

U Ivana gospodara sadi jelu u planinu posadi je žutom dunjom, žutom dunjom i neranžom, navrnuo džumber-vodu, stavi stražu mladu momu. Ne postalo za godinu, za godinu ali za dvi, često meni glasi gredu, da je jela uvehnula, mlada moma umrijela, džumber-vodu presušila, žuta dunja uvehnula,

žuta dunja i neranža. Sedla konja: pojđ da vidim! Ne mogah se primaknuti od visine vite jele, od ljepote mlade mome, od brzine džumber-vode, od mirisa žute dunje, žute dunje i neranže. Napojih se džumber-vodi, namirisah žute dunje, žute dunje i neranže, nahladih se vite jeli a naljubih mlade mome.

23. Po voděnce Jahoda se béře.

(Z vlastních zápisek.)

Andrejevice.

Překlad: Pо vo - děn - ce Ja - ho - da se bé - ře,

Original: Po - še - ta - la Ja - go - da na vo - di,

po vo - děn - ce Ja-ho-da se bé - ře. po - še - ta - la Ja-go-da na vo - di.

Další slova viz u č. 19. K písni této, jakož i k písním toho rozměru na konec se často připojuje tento „epilog":

Překlad: Kdo chce více, ať mu rodí višně, kdo chce lépe, široké mu pole, a u poli pšenice-bělice.

Original: Ko će više, rodili mu višnje, ko će bolje, široko mu polje a u polju pšenica-bjelica.

0:00
0:00