Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

68. Jano moje, Jano!

(Z vlastních zápisek.)

Ja-no mo - je, Ja - no_, ma - te-

ři - no zla - to___, Ja-no mo-je, Ja-

no, ma - te - ři - no zla - to!

Jano moje, Jano, materino zlato!*)

Kéž bych s tebou, Jano, mohl setkati se,

setkati se, Jano, v uličce té úzké!

Hochu ty můj, hochu mladý, neženěný!

co že pak bys, hochu, mladé učinil mi?

Nejsem kdoule, hochu, abys do mne kousnul,

ani jab'ko, hochu, abys přivoněl si,

ani oranž, hochu, bys mne v kapsu schoval,

leč jsem dívka, bys mi líce zlíbal !

*) Každý verš se dvakráte zpívá.

Podgorice.

0:00
0:00