S*** [František Josef Schwoy]: Topographische Schilderung des Markgrafthum Mähren I.
Prag und Leipzig 1786, s.14-18: Karakter der Nation
Charakter národa
Tento se dá určit velice těžko, poněvadž dnešní obyvatelé ze-
mě jsou dle svého původu směsicí národů velmi rozdílných. Ně-
mečtí Markomani a Kvádové, jejichž říše zanikla v pátém století,
nebyli pravděpodobně Sarmaty a Slovany, s nimiž byli předtím ve
spojeneckém svazku, zcela vyhlazeni, nýbrž, jsouce slabší počtem,
jen podmaněni a přijati mezi ně; stejně jako v době, kdy říše slo-
vanská se stala kořistí nepřátel, se v její zbývající části - dnešní
Moravě, kde postupně vládli různí sousedé, během doby také usa-
zovali a uchytili různí cizí obyvatelé, zejména při hranicích země.
Tato poznámka, která je jistě více než pouhou domněnkou, je po-
tvrzována či dokonce dokazována velkou růzností mravů, povalí
a dokonce tělesného vzhledu dnešních prostých obyvatel, jež je
tak nápadná, že cestující pozorovatel musí mít dojem, že se místo
od místa dostává mezi národ jiný.
Hlavní druhy obyvatel Moravy jsou přibližně tyto následující:
Na celé jižní straně podél Dyje téměř až k jejímu ústí do řeky
Moravy je jazykem němčina, a nářečí, stejně jako jejich mravy, je
podobné rakouskému. Tito obyvatelé se nechají přimět k povin-
nostem spíše přesvědčováním než přísností, mají značnou hrdost,
a poněvadž jejich kraj je požehnaný pěstováním vína i dobrou or-
nou půdou, jsou z valné části zámožní. Lepší strava a snazší získá-
vám obživy způsobují, že jsou méně pracovití a zimu tráví větši-
nou zahálkou a krom obilí a pěstování vína téměř všechna ostat-
ní hospodářská odvětví zanedbávají.
Stejně tak je běžná němčina, i když zcela jiné nářečí než ono
na Dyji, v celé horní části Olomouckého kraje počínaje od Svitav
směrem na východ, a ještě více východně v severní části Přerov-
ského kraje až k Příboru, které je velmi podobné nářečí slezské-
mu, ale také se místo od místa velmi liší, neboť nářečí ve Svitavách
je zcela jiné než nářečí kolem Nového Jičína. Lid v těchto krajích,
jež se i v oděvu a mravech shoduje se svými sousedy v Čechách ne-
bo ve Slezsku, je pracovitý, a i navzdory hornaté, méně úrodné pů-
dě se pílí, pěstováním lnu, předením, chovem dobytka, povoznic-
tvím apod. udržuje v solidní zámožnosti.
Také v okolí města Jihlavy a v některých osadách blízko Brna
se ještě hovoří německy.
V ostatních částech země panuje mezi prostým lidem veskrze
jazyk moravský či slovanský, i když opět v různých nářečích.
Od jihozápadního kouta od Slavonic až po Znojmo a odtud
přes Brno ke Svitavám musí lid venkovský vydobývat svou obživu
obtížně a je z valné části pracovitý.
Kolem Žďáru, Nového Města a Pernštejna je zase díky pěsto-
vání lnu, chovu koní a povoznictví zámožný. Jazyk je v místech blí-
že položených české hranici téměř totožný s češtinou, hlouběji do
země směrem ke Znojmu a Brnu se však od ní hodně odchyluje
a je promísen s mnohým výrazem německým.
17
/1