Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786-1884.


Richard Jeřábek, Strážnice 1997

4/

[Balthasar Hacquet]: Hacqueťs neueste physikalisch-politische Reisen in den Jahren 1794 und 95.
durch die Dacischen und Sarmatischen oder Nordlichen Karpathen 4. Nürnberg 1796, s. 214-217
(S původními rytinami.)

/O Hané a Hanácích/

Zde nachází se pozůstatek jednoho starého slovanského kme-
ne národního pod dnešním názvem Hanáci; toto jméno mají od ře-
ky Hané, protékající Olomouckým krajem. Oni jsou skuteční Mo-
ravici, nebo přemožitelé těch starých. Tito lidé, když pronikli do
země, obývané tehdy Kvády a Markomany, se zdržovali pouze
v lesních hvozdech a jejich obydlím byly hliněné chýše. Po jeden
čas byli velmi pronásledováni, avšak jejich statečnost byla tak zna-
menitá, že nakonec původní obyvatele ze země vyhnali a založili
vlastní svobodnou říši, jež se rozprostírala až do Uher. Za vlády
Karla Velikého byl však jejich král Zamoslas povinován daní a při-
nucen stát se křesťanem. Morava jako království přestala existo-
vat až za vlády Svatoboga, to jest v roce 908, kdy se země zmocni-
li Uhři, Němci a Poláci.

Hanák má své jméno, jak bylo zmíněno výše, od řeky, na níž
žil, což je věc, která je u mnoha slovanských národů velmi obvyk-
lá, totiž že mají své pojmenování podle řeky, na níž se usadí. Tito
staří obyvatelé dnešní Moravy jsou silnou, podsaditou, širokople-
cou lidskou rasou, přičemž muži jsou vždy oproti ženám nápadně
velcí. Jinak jsou to zdraví a pohlední lidé, jako většina pohorských
národů. Jejich charakter je dosti přímý a oddaný zeměpánu i ná-
boženství, šlechtě však o to méně. Jsou rovněž velmi pilní a čis-
totní, čehož jsem u mnoha slovanských kmenů nikdy neshledal,

30