158
111. Kam jedeš tak z rána?
(Kolberg I.)
Kam jedeš tak z rána, na vojnu, má drahá, na tu vojnu dalekou.
Vem mne, Jene, s sebou, ráda bych šla s tebou na tu vojnu dalekou.
Co bys tam robila,
moje Anduličko,
na té vojně daleké?
Šátky bych tam prala,
zlatem vyšívala
na té vojně daleké.
Kde by si je prala,
drahá Anduličko,
na té vojně daleké?
V Krakovské zahradě
na tekuté vodě
na té vojně daleké.
Kde je budeš sušit,
zlatá Anduličko,
na té vojně daleké?
Na královské hůře
na hedvábné šňůře
na té vojně daleké.
Kde je budeš válet,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
V královské jizbici
na zlaté lavici
na té vojně daleké.
Kde je budeš skládat,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
V královské ložnici
na zlaté truhlici
na té vojně daleké.
Pod čím bychom spali,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
Na moři je třtina,
to naše peřina
na té vojně daleké.
Co bychom tam jedli,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
Kuřátko smažené
holoubě pečené
na té vojně daleké.
Co bychom tam pili,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
V královské pivnici*)
pivo ve sklenici
na té vojně daleké.
Kde si odpočinem,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
Na vojně je kámen,
odpočnem si na něm
na té vojně daleké.
Kdo nás bude budit,
Anno, Anduličko,
na té vojně daleké?
Ptáček je na Rusi,
ten nás budit musí
na té vojně daleké.
*) Pivnice značí v polštině, na Slovensku a na moravském Slovácku sklep; zde bylo slovo ono
pro rým ponecháno.