LÉČEBNÉ PRAMENY V LUHAČOVICÍCH, JEJICH CHEMICKÉ SLOŽENÍ A INDIKACE
Dr. BOH. KUŽMA A Dr. FRANT. NINGER
V bezprostřední blízkosti Luhačovic, v údolí Olsavy a na svazích Velké a Malé Kamenné, na poměrně malém území, vyvěrají četné prameny minerálních vod. Vody většiny pramenů jsou alkalickomuriatickými kyselkami (slané vody, prameniště nazývá se Slanica), odlišný jest pramen sirný. Prameny jsou zachyceny buď ve studních, nebo vyvěrají do zvonů. Vod zachycených do studní se upotřebí ponejvíce k minerálním lázním.
Nejdůležitějšími pitnými prameny jsou: Vincentka, Amantka, Janovka, Aloiska, Ottovka.
Nejvydatnějším z nich jest pramen Vincentka, pak následují Janovka a Ottovka, u Amantky a Aloisky jest vydatnost asi poloviční jako u Vincentky.
Chemické složení1) těchto minerálních vod luhačovských v základní podstatě jest sice shodné, avšak i u místně velmi blízkých pramenů na př.: Vincentky, Amantky, Ja-novky různí se značně množstvím účinných sloučenin, kterýžto rozdíl jest zjevným ještě více u vzdálenějších pramenů Ottovky, která vyvěrá na druhém břehu Olsavy a u Aloisky, vyvěrající mimo údolí Olsavy na jižním svahu Velké Kamenné.
Již hustoty vod nasvědčují, že prameny Ottovka, vyznačující se nejmenší hustotou, a Aloiska, honosící se hustotou nejvyšší, budou se ve svém složení více lišiti ode tří ostatních pramenů, u kterých opět Vincentka a Amantka jsou sobě hustotami bližší a Janovka se různí od nich vyšším číslem.
Teplota pramenů jest u Aloisky nejnižší, jí se blíží Ottovka. Janovka, Vincentka, Amantka mají teploty vyšší a opět sobě blízké. Teploty pramenů jsou skoro stálé po celý rok.
Sledu hustot odpovídá sled obsahu pevných součástek v jednotlivých pramenech. Nejbohatší pevnými součástkami jest Aloiska, pak Janovka, v pořadí menších hodnot sledují Amantka, Vincentka, Ottovka.
Chemickými rozbory bylo dokázáno, že v minerálních vodách luhačovských převládají kationty prvků alkalií (sodíku, draslíku, lithia), alkalických zemin (vápníku, hořčíku, barya, strontia), dále ve vodách přicházejí ve vážitelných množstvích ionty železnaté, manganaté, hlinité. Z aniontů v převládající míře jsou přítomny ionty ky-seliny uhličité, chloru, bromu, jodu, kyseliny fosforečné, u některých vod kyseliny sírové. Kyselina boritá a křemičitá, jako obvykle, jsou udávány v analysách ve formě kyseliny metaborité a metakřemičité.
Oboje ionty převedené na soli representují ve vodách: chlorid sodný, chlorid draselný, chlorid lithný, bromid sodný, jodid sodný, kyselé uhličitany: sodný, lithný, vápenatý, strontnatý, barnatý, železnatý, manganatý, chlorid hlinitý, kyselý fosforečnan vápenatý, hlinitý, síran sodný. V některých vodách udána jsou ještě nepatrná, ale vá-žitelná množství sloučenin mědi a ve všech pramenech nalezeny byly stopy sloučenin césia, titanu, cínu.
Všechny vody jako kyselky obsahují volný kysličník uhličitý.
1) Viz B. Kužma: Chemické rozbory léčivých pramenů v památníku „Lázně Luhačovice 1902—1927".