Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

17. Usnul Rajko pod topolem.

(Z vlastních zápisek.)

Podgorica.

U - snul Raj - ko *) pod to - po - lem v o - né dlou - hé no - ci

je - sen - ní, v o-né dlou - hé no - ci je - sen - ní.

Pás jeho je hedváb jemný a na ruce zlatý prsten. Kráčely tu tři dívčiny, mezi sebou rozprávěly, co by která nejradš' měla. Nejstarší tak hovořila: Pás bych já si vyvolila. A prostřední hovořila: Já bych prsten vyvolila. Nejmladší pak hovořila: Já bych Rajka vyvolila. Pás mi časem rozdere se, prsten zkáze nevyhne se, Rajko zůstane však na vždy.

*) Radoslav. **) Nápěv i slova.

0:00
0:00