21. Mladí hoši bujaří.
(Z vlastních zápisek.)
Podgorice.
Mla - dí ho - ši bu - ja - ří s věčným smí - chem ve tvá - ři
k že-ni-tbě se ma - jí dřív než se-sta - ra - jí.
Mnohý počne teskniti, že se nesmí ženiti, jiný, mudřec smělý, skutku potom želí.
Rád by hezkou, mladou měl, a peníze také chtěl, útočí na tátu pro tisíc dukátů.
Mnohý ženu vybírá, a přec jenom přebírá, jest-li nemá jmění, s čertem hned ji žení.
Často kopuletý brak, dukátů jen má-li vak — nevěsta to skvělá, byť dva zuby měla.
Tichá-li neb chvástavá — vždy jim peklo nastává, svár je v každé době, mír — až v tmavém hrobě.