Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

47. Déšť se lije dole po lučině.

(Z vlastních zápisek.)

Kolašín.

Překlad: Déšť se li - li - je do - le po lu - či - či - ně, Original: Ki - ša pa - pa - de dol-je na li va - va - de,

do - le po lu - či - gili - či - ně, do - le po lu - či - ně. dol - je na li - va-gili - va - de, dol-je na li - va - de.

Déšť se lije dole po lučině. Milý pase strakaté tam volky; nemá, bědný, šatu na svém těle, má jen jednu bugar-kabanici 1) a hedvábnou pod ní torbu malou, v torbě malé frulu 2) vykovanou, na ni hraje a mým srdcem chvěje.

Duše drahá, otevři mi dvéře,

buďto dvéře neb okénko svoje,

nebo vztáhni svoji pravou ruku,

pravou ruku zpod al-burundžuku, 3)

abych viděl tvoje bílé líce,

bílé líce, barvené obočí,

abych řek' ti, co dnes zdálo se mi!

Original:

Kiša pade dolje na livade. Tamo mi je dika kod volova, dika nema ništa od halina, samo jednu bugar-kabanicu, i pod njome svilenu torbicu, u torbici frula salivena, už nju svira, u srce me dira.

Dušo draga, otvori mi vrata, jeli vrata, jeli stakli prozor, jal' proturi tvoju desnu ruku, desnu ruku u al-burundžuku, da ti vidim tvoje bjelo lice, bjelo lice, čakmak-obrvice. da ti kažem, što sam san usnio!

1) bulharský plášť 2) píšťala. 3) červený háv.

0:00
0:00