70. Spěj, Dunaji, tichá vodo, chladná!
(Z vlastních zápisek.)
Dle sdělení Jos. Holečka, jenž píseň požnal v Andrejevici.
Překlad: Spěj, Du-na-ji, spěj, Du-na-ji, ti chá vo-do, chlad - ná! Original: Ajd, Du-na-ve, ajd, Du-na - ve, ti-ha vo-do, hlad - na!
Spěj, Du-na-ji, spěj, Du-na-ji, ti - chá vo-do, chlad - ná! Ajd, Du-na-ve, ajd, Du-na-ve, ti - ha vo-do, hlad - na!
Spěj, Du - na - ji, ti-chá vo-do, chlad - ná!
Ajd, Du - na - ve, ti - ha vo-do, hlad - na!
Spěj, Dunaji, tichá vodo, chladná, bys převezl na druhou mě stranu! Zamiloval jsem si vísku tamo, a v té vísce dívku roztomilou; před chaloupkou topol vyrůstá jí.
Vypnu já se topoli na větve, vznesu výš se jako vlaštovice, a zakukám jako žežulice, zda-li máti by se smilovala, smilovala a mně dceru dala!
Original:
Ajd, Dunave, tiha vodo, hladna,
prevezi me tamo i onamo!
Tamo mi je selo omiljelo,
i u selu ljepota djevojka,
pred kućom joj jablan drvo raste.
Penjat ću se jablanu na grane, previt ću se kao lastavica, zakukat ću ka'no kukavica, ne bi li se smilovala majka, smilovala, meni kćercu dala!