Hudebnictvu slovanskému, zvláště českému!
Vichr nenávisti lidské a zloby osudu děsně se rozburácel po luzích slávských, zulámal a rozmetal četné větve stromu slovanského, že mnohé z nich odpadnuvše — uschly . . . Přineseno však vichřicí tou i sžíravé símě nesváru, a hnis rozkolu hrozný stav ten zhoubným svým působením tak hluboko zavlekl, že Slovan Slovana nezná, Slovan Slovanu jest cizincem, ano — nepřítelem! . . .
Děsný by to byl pohled na ten sice široširý svět slovanský, však rozrytý, zedraný, jednak houbou vnitřního rozkolu, jednak šípem bledé nenávisti sousedů Slovanstva, kdyby hrůznými těmito chmurami nepronikali v úzkostlivé zraky naše jasní paprskové vůdčí hvězdy, tkvící pevně v zenithu slovanského světa, hvězdy to, v jejíž jasném středu čteme slova skvělostí svou oslňující, pravdivosti svou překonávající, vznešeností svou uchvacující: „Vzájemnost slovanská!"
A nejslavnější proroci matky Slavie, vyšedší z chudých slovenských salaší, vztýčenou pravicí k hvězdě té ukazujíce, volali ke všemu Slovanstvu: „Jedině v tomto znamení zvítězíte!"
Od časů Kollárových a Šafaříkových proniknuta jest pravdou slov těch všecka bytosť slovanská, cítíme svoji opuštěnosť, rozptýlenosť, toužíme po vzájemném seznání, chceme napraviti čím jednak vlastní vina, jednak nepřízeň osudu rodině slávské uško-dily. A k tomu cíli uznává Slovanstvo jedinou cestu za pravou, jistou, neklamnou. Všichni Slované shodují se a jsou přesvědčeni, že jedině vzájemná láska, vycházející ze Arzájeinného seznání, může býti nezlomným pojidlem rozptýlených údů slávské rodiny, může se státí kouzlem, jímž lze krutou přítomnosť změniti, a zlaté sny, jimiž se bílý slovanský orel v poutech dřímaje obetkával, uskutečniti.
Jediné jest tedy heslo světa slovanského, ono spasné heslo, jež postavil slovutný slavista náš Edvard Jelínek v čelo Slovanského Sborníku:
„Poznejme se!"
Pociťuje pravdu slov těch ve veškeré bytosti své, jest podepsaný pevně přesvědčen, že zřídlem vzájemného seznání jest zejmena píseň, píseň slovanská, — ,.klúčik od srdiečka!"
A známe-liž tento květ, jenž, ač prostý, pojí se v kouzla plný slavověnec kol skrání matky Slavie? — Známe-liž píseň slovanského lidu ve všech barvách a vůních, jimiž se zdobí a pyšní na různých nivách světa slovanského? — Nutno záporně zavrtěti hlavou. Proč? . . . Není příležitosti seznati slovanskou píseň v těch různých útvarech krásy, jež u rozličných větví slovanského kmene na se vzala, nemáme sborníku, jenž by obsahoval písně všech slovanských národů v rozumném ovsem výběru, ve přístupné a ladné hudební úpravě a — ceně levné.
Činím pokus potřebě této se přiblížiti přítomným dílem:
SLOVANSTVO VE SVÝCH ZPĚVECH,
sborník národních a znárodnělých (významných) písní všech národů slovanských.
Dílo rozvrženo jest v 10 knih.
Kniha I. bude obsahovati písně české (dílu I. čásť 1.)
Kniha II. „ „ ,, moravské (dílu I. čásť 2.)
Kniha III. „ ;. ,, slovenské (dílu I. čásť 3.)
Kniha IV. „ „ „ polské (díl II.)
Kniha V. .. „ ,, velkoruské (dílu III. čásť 1.)
Kniha VI. „ „ ,, maloruské (dílu III. čásť 2.)
Kniha VII. „ „ „ slovinské (díl IV.)
Kniha VIII. „ .. „ chorvatské (dílu V. čásť 1.)
Kniha IX. „ „ ,. srbské (dílu V. čásť 2.)
Kniha X. „ „ ., lužickosrbské a bulharské (díl VI. a VII.)
Cena sešitu 40 kr., vydání velínové 60 kr.
ČÍSLO BĚŽNÉ: SEŠIT 1.
KNIHY III. SEŠIT 1.
SLOVANSTVO
VE SVÝCH ZPĚVECH.
SBORNÍK
NÁRODNÍCH A ZNÁRODNĚLÝCH (VÝZNAMNÝCH) PÍSNÍ
VŠECH SLOVANSKÝCH NÁRODŮ.
pořádá, harmoisuje a vydává LUDVÍK KUBA,
V HOŘE KUTNÉ.
KNIHA III.
písně slovenské.
1884.
NÁKLADEM VYDAVATELOVÝM (ZA OBĚTOVNÉ POMOCI NĚKTERÝCH SOUDRUHŮ).
v komisi F. & v. hoblíka v pardubicích.
Sešit 2. vyjde výminečně za příčinou určení nákladu až po 8 nedělích a obsahovati bude písně polské
s překlady H. V. Prokopa.