Morawské národnj Pjsně


František Sušil, Brno 1840

61

147. Shořelá.

(Čel. I. 29. Zpěw. I. 23.)

Hořela ljpa hořela, má milá pod ňú seděla,
Giskerky na ňu padaly, mládenci o ňu plakali.

Ten geden plakal neywjce, co gj kupowal střewjce,
A pěkné přasky s očima, aby se pěkně točila.

148. Láska wadnaucj.

Horo, horo wysoká gsi!
Má panenko zdálená gsi!
Zdálená gsi za horama,
Wadne láska mezi náma.

Wadne, wadne, až uwadne,
Nenj w swětě pro mne žádné! 1)
Nenj w swětě potěšenj,
Nenj pro mne k nalezenj.

1) ginde : giné.

149. Žádost a stesk.

(Mel. 148.)

Horo, horo wysoký hrad,
Dey mi Bože, co bych gá rád,
Čtyry koně nebo woly,
Hezký děwče po mé wůli.

Horo, horo jaworowá!
Má panenka nenj doma ;
Nenj doma, ge na poli,
Gak mě po nj srdce bolj.