111
„Na zdrawj na stálé, abys byla moga,"
„„Pán Bůh dey šohagku, abych byla twoga.""
261. Studánka.
Na tom našem dwoře ge studýnka Bože;
Kdo se gj napige, odegjt nemůže.
Napil se gj napil, geden šohagjček,
Nemohl odegjt od našjch děwčiček.
Od našjch děwčiček, ani od okýnka,
Až ho prowodila ta geho panenka.
262. Zapomjnati tjže než kamenj woziti.
Na tom panským poli dwé růžičky stogj,
Geště gsem daleko, už mně gedna wonj.
Wonj, wonj, wonj růžička rozkwětlá,
Že už musjm gjti od tebe do swěta!
Do swěta pryč gjti, tebe opustili !
Radši bych si swolil kamenj woziti.
Kamenj wozili, odpočnaut si můžu.
Na tebe, má milá, zapomnět nemůžu.
Gednau zapomenu, po druhý zpomenu,
Po třetj, má milá, za tebau poběhnu.
263. Nezwaná.
(cf. Wojc. II. 335 a 373.)
Nawařil wrableček piwa,
Bez chmela, bez obiliwa,
Wšecky ptáčenky pozwal,
Genom sowěnky nechal.