201
450. Zamčené pohrdawému srdce.
Wykwětla mně bjlá růža, gá gu trhat nebudu,
Milowala gsem Honzíčka, wjc milowat nebudu.
Milowala gsem ho wěrně, w srdci gsem ho nosila.
O tom gsem gá newěděla, že ge láska podwodná.
Šel můg milý po ulicí, měl klobauček na stranu,
Lidi gsau mu powjdali: Tamhle potkáš swau pannu.
„Nemluwte mně lidé o nj, hledět na ni nemohu,
Gak gj spatřjm gedným okem, hned sklopjm obě dolu."
Kdy’s na mne nemohl hledět, proč pak gsi k nám chodjwal.
Gá gsem se tě neprosila, aby gsi mě miloval.
Měl gsi dweře odewřený od lásky srdce mého,
Ale nynj gsau zawřený, nepřigdeš wjc do něho.
451. Wogák bohat.
(1835, 41.)
Wyšla hwězda krásná,
Gak dennice gasná,
Swjtíla ona panence,
Až šohagka našla.
Přišla, žalowala:
Máti powjdala,
Že gsem děwčina chudobná,
Wogák domu nemá.
Třeba domu nemám,
Ani chalaupečky,
J přece gá nemilugu
Špatné fragerečky.
Mjsto domu mého
Mám koňa wraného,
Na bok si připnu šabličku.
Sednu si na něho.