78
45. Ve Varšavě.
(Kolberg, serya IV.)
Kujavsko.
Ve Varšavě v tmavém domě šijí nový mundur pro mě,
a kapuci na pátek, na neděli, na svátek.
Až mne budou vystrojovat,
lidé budou hořekovat.
Tatíčku můj, bud tu zdráv,
modlitbou mne blahoslav.
Dobře se tu všichni mějte,
na cestu mne požehnejte.
Bože milý, polituj, —
jak je těsný mundur můj !
Až já budu mašírovat,
dám si koně ostře kovat
podkovičkou mosaznou: —
„Krásná děvo, jeď se mnou!
Sedej hbitě, chceš-li jíti,
nesmím chvilky promarniti,
vzdychnu, čapku za ucho, —
bud mi zdráva, děvucho!"
A w Warszawie w pierwszym domie szyją mondur właśnie dla mnie ;
a kapotę na piątek, na niedzielę, na świątek.