28
8. Povídal mi táta.
(M. Lisenko II. 21.)
Povídal mi táta, abych oženil se, po zábavách nechodil
a nevalašil se, po zábavách nechodil a nevalašil se.
A já kozák dobrý věru nelenuju — kde dívčinu uvidím, tam vždy ponocuju.
Dokud nežením se, žiju jak v nebíčku — nestarám se o pokrm ni o kolibičku.
A jak ožením se, veta po nebíčku! — samá starosť o pokrm a o kolibičku.
Přijdu do chaloupky, to řve: tata! ber! tu ! druhé zase: papu dej! a žínka: jdi k čertu!
Jdi mi k čertu z chaty zaorat tu bídu! Já si — žínka mladičká na procházku vyjdu.
Chodila, chodila, až se nabažila — dala oběd do hrnka, na pole pílila.
Hledala, hledala, na svět zlobila se, nenalezši oráče, domů vrátila se.
A když domů přišla, lehla na podlahu, lehla, lehla, lehla si, lehla na podlahu.
Lehla na podlahu, prudce třepe nohou, třepe, třepe, třepe zas, prudce třepe nohou.