128
70. Nа břehu tam u splavu.
(M. Bernhardt: Pěsni rusk. naroda.)
Na břehu tam u splavu nedaleko od mlýnu, pere dívka mladičká,
pleská se jak rybička. Oj, upadla, vstát nemůže, ach, a nikdo nepomůže,
není kdo by zdvihl ji, dívku vytáh’ z peřejí. Volá její máti milá,
aby dceru zachránila: pojďte, děvče vytáhněte, za odměnu dostanete.
Hej, dívčino milená, černobrvá, ruměnná, očka máš jak hvězdičky,
rtíky jako růžičky, ručky tvoje drobouninké, nožky nad sníh bělouninké;
švarná jsi jak kytička, milá jako rybička — umíš pěkně tancovati
a s kozáky žertovati: hej, kozáče můj přemilý, holoubku můj přespanilý!
Original:
На бережку у ставка, на дощецѣ у млинка Фартухъ прала дѣвчина, плескалася рыбчина. Дай упала, встать не могла, ой не мае туть никого, ой ни кому поддѣгти, щобъ дѣвчину вытягти.
Кричить пробы еѣ мати, щобъ дѣвчину ратовати, каже що за працу тую и дѣвчину подарую! Гей, дѣвчина уродлива, румяная, чернобрôва, оченьки якъ ясоньки, губоньки якъ розеньки,
рученьки малесеньки, ноженьки бѣлесеньки, гарная якъ квѣточка, любая якъ рыбочка. Дай умѣе танцовать, съ козаками жартовать: Гей козаче любесенькiй, мôй голубе сивесенькiй.