148
89. Na náměstí v Kyjevě.
(Z vlastních zápisek.)
Poltava.
Na náměstí v Kyjevě čumáci jsou
na víně, čumáci jsou na víně.
Pijou oni, výskají, na šenkýřku kývají:
„Slyš, šenkýřko mladá — hej, nalij medu, vína dej!"
„Nenaliju, nepodám,
neb tvůj plášť je rozedrán."
„Třeba plášť byl rozedrán, přec mám doma grošů džbán."
„Máš-li doma grošů džbán, tož ti i svou dcerku dám.
Dcerku ne sic — služku jen, nejkrásnější všech panen."
V sobotu se smluvili, v neděli se snoubili.
Do Kyjeva přišli zpět, rod svůj chtěli vyzvědět.
„Pověz ty mi, srdce mé, jak je rodem jméno tvé?"
„Já jsem rodem Ivanovna*) a po otci Karpovna.
Rci mi, srdce, pravdu rci, jakého ty rodu jsi?"
„Já jsem rodem Ivaněnko *) a po otci Karpěnko."
Kéž se popi propadli, sestru s bratrem oddali!
Pojďme, sestro, stráněmi, vsijme v květ se na zemi!
Oj ty budeš modrý květ a já budu žlutý květ.
Lidé květy utrhnou
a s nás hříchy odvrhnou.
Pojďme, sestro, horami, nasijme se do trávy.
Lidé budou kositi, za nás boha prositi.
Čí pak je to travička ? To je s bratrem sestřička.
*) Ivanovna, Ivaněnko nutno čísti trojslabičně, jako v originále (počátečné I jako j).