178
117. A. já Petra miluju.
(A. Kocipiňski.)
A já Реtra miluju, říc’ se to však strachuju.
Nad Petra kdo je víc — černé vousy, bílá líc! černé vousy, bílá líc!
Matka přece poznala, že jsem Petra kochala.*)
Bila mě, ach, matička, že mám ráda Petříčka.
Bitím si mě odrazuj — přec jen bude Petr můj!
Jak tu není Petříček, porazí mě větříček.
Jak jen Petra zase zřím, ruce v boky založím.
А я люблю Петруся, та й сказати боюся. Ой лихо
не Петрусь, бѣле личко, чёрны усъ! бѣле личко, чёрны усъ.
Мати ся догадала, щомъ Петруся кохала.*)
Била мене матуся, що я люблю Петруся.
Хочь ты мене мати вбiй, таки буде Петрусь мôй.
Якъ не бачу Петруся, то вôдь вѣтру валюся.
Якъ побачу Петруся, що пôдъ боки беруся.
*) Ku každé sloze připojí se přípěv.