Z MINULOSTI LUHAČOVSKÉHO ZÁLESÍ
PROF. LADISLAV HOSÁK
O luhačovském Zálesí nelze mluviti jako o přesně uzavřeném historickém celku. Proto jest nutno nejdříve vymeziti kraj tak, aby obsahoval territorium ve smyslu historickém — pokud je to ovšem vůbec možno — jednotné. Takovou dosti ucelenou jednotkou jest panství z doby feudální (zvláště pro dějiny hospodářské). Podle tohoto měřítka obsahoval by popsaný kraj tato bývalá dominia: luhačovské (hrad Starý Světlov, Luhačovice, Kaňovice, Ludkovice, Řetěchov, Pradliska, Přečkovice, Petrůvka, Podhradí, Pozlovice, Provodov, Zilín a Kladná), manství Vasilsko (hrad Sehradice, Vasily, Sehradice, Dolní a Horní Lhota, Nevšová, Rudimov), část panství brodského (Bisku-pice, Březůvka, Dobrkovice, Kelníky, Velké Ořechové, Polichno, Hřivínův a Zlámaný Újezd a Veledoubravy); k tomuto celku lze ještě přičleniti Rudice z panství nezdenického, Lipovou z brúmovského, Březnici ze zlínského a Slopné z vizovského.1)
Na počátku historické doby (to jest pro tento kraj teprve 1. polovice 12. století) nacházíme okolí Luhačovic téměř nezalidněné; obrovské lesy pojily se k pomeznímu hvozdu a byly oživeny velkým bohatstvím zvěře, potůčky v horách poskytovaly velmi mnoho ryb2); lidských sídel bylo jen poskrovnu, ač údolím Vláře a Olsavy k Vizovicům a k pozdějšímu Uherskému Brodu vedla z Uher zemská stezka, střežená pevným Brúmovem. Trochu světla do historie kraje přináší teprve listina biskupství olomouckého z r. 1131, pro místopis moravský vůbec velmi důležitá, která jmenuje osady náležející tehdy kostelu spytihněvskému (u Napajedel): Sehradice, Vasily (zanikly u Rudimova), Velké Ořechové, Biskupice a zaniklé Opatovice. Snad bylo by lze ještě některou, dnes již nezjistitelnou osadu zařaditi do okolí Luhačovic.
Poněvadž jmenované osady jsou blízko sebe položeny a drahnou dobu nejmenují se tu osady jiné, které by náležely světskému pánu, můžeme souditi, že celá krajina severně od Olsavy až k předělu mezi Olsavou a Dřevnicí náležela církvi. Majetek církevní byl tu však ještě rozsáhlejší, neboť o sto let později jmenují se Prakšice a Slavičín zbožím biskupským, takže zboží biskupovo rozkládalo se vlastně od Uherského Brodu až k zemským hranicím u Slavičína.
Osady v listině jmenované jsou skoro vesměs patronymické; byly osídleny rodem, který odvozoval své jméno od předka-zakladatele rodu a jehož příslušníci užívali společně svých statků. Z dávnější doby byly asi Sehradice (podle předka Sehrada), z doby křesťanské pocházely Vasily (podle předka Vasila, jméno snad z doby styků říše velkomoravské s Byzancí), Opatovice (poddaní opatovi) a Biskupice (poddaní biskupovi).
1) Princip dominií není přidáním přilehlých osad z panství brodského a některých jiných vsí vážně ohrožen, neboť splynuly teprve v pozdní době s panstvím brodským, tvoříce dříve vládycké statečky. Stejně tomu bylo i u Lipové a Rudic, částečně u Slopného.
2) Urbář brodský z r. 1610 jmenuje vlky u Nedachlebic jako stálou lovnou zvěř a podotýká, že v horských potocích u Dobrkovic, Újezda a jinde bylo mnoho pstruhů i jiných ryb.