to se hneť přestało točit. Minářka nečuja mlýn klapat, vijo! s chałupy jak satan a začała nadávat, co enom préj gdosi ten młýn tak napravíł. A výďa nat staf, viděła sa v trávje válat krajánka, jak sa enom uščuřováł. „Aha — uš su doma," řekła si a hybaj dołu pro vdołky. Donésła ích plnú misu krajánkovi. „Ej, veru ste mohli mať minárka skoršie toléj múdrosti." Zeza fšecko, vyzúł krpec a před očima minářky ním uderíł třikráť do koła a to sa začało točit. Toš tak ju vytrestáł."
Čarovné zeliny, kouzla lásky a drobné pověry. Z čarovných zelin na Zálesí uvádím : „Bezvŕška" (Viz str. 306.). Pomáhá od čárů lidem i dobytku.
„Błúdíček", „błúd" (Linaria vulgaris). Když jej člověk překročí, obyčejně zabloudí.
„Čertovo péří" (Clematis vitalba). Má-li kdo v provaze, na němž vede dobytče na trb, kousek čertova péří zapleteného, nepřijde kupec na chyby prodávaného dobytčete.
„Česnek" (Alium sativum), potřený na chlebě, pomáhá proti vodníkům. Kohoutům se dává na Štědrý den a na Velký pátek, aby byli „zlí".
„Dobrá mysł" (Origanum vulgare) pomáhá od žalu „boléní srca".
„Fuksije" se nemají pěstovati za okny tam, kde mají svobodná děvčata, aby „nezezávitčiły". „Hořící łáska" (Trientalis europaea). „Kvítky sa šúlajú a krúcajú do košule, rubáča lebo rukáfcú",
aby dívka dostala neb udržela ženicha. „Chuť" — máčka rolní (Eryngium campestre), zvaná i „chłapská łáska". Odvar se dává píti;
též se jí nakuřují ti, kteří nemají chuti ke vdávání nebo ženění. Z toho důvodu se patrně
dává také na svatební koláč, jak psáno na str. 350. a 371. „Jahoda zapomínka". Jahody, dozrálé v lese či na stráni po sv. Anně, působí zapomnětlivost mysli.
Má je pojídati, kdo má nějakou „lútosť". „Jatelina" (Trifolium montanum) nalezená se čtyřmi lístky je pro milého, s pěti pro děti, se šesti
pro štěstí, se sedmi pro všechny. Dívky z Biskupic dávají „tajmo" šohajům do kapsy pěti-
listou, aby s nimi tancovali. „Kocijánky" (Gnaphalium dioicum) dávaly se dřív ovcím, aby jim narostla vlna; pil se z nich
odvar i při nakažlivých nemocech. „Lekavec" — netykavka obecná (Impatiens noli tangere); používá se ho k nakuřování proti leknutí. „Łopún" — lopúch (Lappa tomentosa). Na svátek Jana Křtitele má se o pravém poledni za-
kopnouti pod łopuch; nalezený uhlík je výborným prostředkem proti bolení zubů. Kdyby
se zakoplo dříve nebo později, nenalezne se nic. „Májovníček" či laskavec (Amarantus retroflexus;. Týž účinek jako hořící láska. „Mateří dúška": Rožžváše-i" se na Jana Křtitele, necítit pak zápach z úst po celý rok. „Miłovníček" — třezalka (Hypericum perforatum). Nosí-li se pod drdolem, narostou dlouhé vlasy.
Sváže-li se milovníček do kříže, uvaří-li se z něho čaj, který se dá píti milému, zvětší se jeho
láska. Které dívce přešlo 24 roků a nemůže se vdát, má utrhnout 4 snítky milovníčku, uvázat
z nich dva kříže, o dvou svatodušních svátcích vložiti do kancionálu k evangeliu, které
kněz toho dne čte; pak se děvče s určitostí vdá. „Miłek" (Lolium temulentum) poskytuje prý nápoj, vzbuzující též sympatii milenců; podobně
konopě „poščáfky", jak o nich psáno na str. 280. „Miłostná zelina" (Cytissus nigricans). Dává se milenci pod hlavu při spaní z téhož důvodu jako
hořící láska.
„Návratníček" či „vrátečka" (Chrysanthemum tanacetum) pomáhá k vrácení „starodávného".