Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VIII. Písně černohorské


Ludvík Kuba, Praha 1890

Stade mislit soko i razmišljat, iľ da ljubi džanom udovicu, iľ djevojku, pitomu ružicu. Sve mislio, na jedno smislio: voli ljubjet džanom udovicu, neg' djevojku, pitomu ružicu. Ljuto kune lijepa djevojka:

Sarajevo ognjem izgorelo, dje u tebe zli adet nastade, da se ljube džanom udovice, da ostaju pod prsten djevojke! Ne čudi se lijepa djevojko: bolje zlato polja izderato, nego srebro iz nova kovato.

5. Za tisíc jsem koně koupil.

(Z vlastních zápisek.)

Ljeva Rijeka.

Za ti - síc, za ti-síc jsem ko-ně kou-pil, za ti - síc,

po lu - či - po lu - či-nách jsem ho vo-dil, po lu - či -

za ti-síc jsem ko-ně kou-pil, po lu - či-nách jsem ho vo - dil,

přivázal ho ku jabloni. Všem dám dívkám po jablku, mé milé se nedostalo.

Pomstila se moje milá : stéblem dvéře uzavřela a okénko — otevřela.

Original:

Kupi' konja za hiljadu, povedoh ga u livadu, pa ga svezah za jabuku. Svakoj dragoj po jabuku,

mojoj dragoj ni jabuka. Draga mi se nasrdila, slamkom vrata zatvorila a prozor je otvorila.

0:00
0:00