7. Vyrostla je sladká hruška.
(Z vlastních zápisek.)
Andrejevica.
Vy-ro-stla je slad - ká hruška, tož cu - kr li-je,
tož cu - kr li - je.
Pod ní sedí mladá dívka, tož Andělije.
Zastaví se starý jezdec, tož Nedělije.
Bůh ti pomoz, mladá dívko, tož Andělije!
Zdali jí se sladká hruška, tož cukr lije?
Pije-li se krásná voda, tož Ceklerije?
Smí se kochat mladá dívka, tož Andělije?
Hajdy, hajdy, starý jezdce, tož Nedělije!
Nelze jisti sladkou hrušku, tož cukr lije!
Nepije se krásná voda, tož Ceklerije!
Nelíbá se mladá dívka, tož Andělije!
Original:
Porastla je sladká kruška, te šećer lije,
pod njom sjedi mlada moma, te Andjelija.
Odusta sa star na konju, te Nedelija.
Božja pomoj, mlada moma, te Andjelija!
Jede-li se sladka kruška, te šećer lije?
Pije-li se džumber voda, te Ceklerija?
Ljubi-li se mlada moma, te Andjelija?
Ajd odtale, star na konju, te Nedelija!
Nejede se sladko drvo, te šećer lije,
Ni se pije džumber-voda, te Ceklerija,
Niť se ljubi mlada moma, te Andjelija.