Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha II. Písně moravské


Ludvík Kuba, Pardubice 1888

141

101. Má panenko milá!

(Sušil.)

Má panenko milá, nic se ty nedurdi,

dyž já ti vypovím, jiného si najdi!

Co pak si ty myslíš,
že si sám na světě?
Dyť mně ješče někde
růžička vykvete.

Vykvetla mně v krátce
vedlivá 1) v zahrádce,
a ta potěšuje
mé upřímné srdce.

Měla sem galána,
měla sem ho ráda,
už mě ho odvedla
ta vedlejší dáma.

Dy si’s ho odvedla,
včil si ho měj ráda,
včil ho sobě uvaž
na hrbaté záda.

Má panenko milá, nic se ty nedurdi,

dyž já ti vypovím, jiného si najdi.

1) vedle.

0:00
0:00