Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786-1884.


Richard Jeřábek, Strážnice 1997

2/

[Jan Nepomuk Alois Hanke z Hankenštejna]: Bibliothek der Mährschen Staatskunde I.
Wien 1786, s. 1-11: Schilderung der Einwohner des Markgrafthums Mähren. (S původními rytinami Sebastiana Mansfelda)

Vylíčení obyvatel
markrabství moravského

Množství lidu se čítá na 1 500 000 duší; cizinci v zemi se zdr-
žující v toto číslo zahrnuti nejsou.
Toto množství lidu se člení:

a) na Hanáky,

b) na Slováky,

c) na obyvatele české

d) na německé a

e) na francouzské.

A. Prvně jmenovaní obývají střed a nejúrodnější část země; je
možno je z mnoha důvodů označit za první, za nejstarší, za praot-
ce Moravy. Historie jejich původu leží sice v hlubokém dávnově-
ku, a všechno to, co se o nich říkalo v Schlözerově koresponden-
ci, jsou jen domněnky. 0 tom, že jsou kmenem slovanským, svěd-
čí jejich jazyk a mravy. Že jsou prvními a nejstaršími Slovany na
Moravě, o tom svědčí jejich vesnice a onen nejlepší pruh země,
moravský Kanaán, který pro sebe obsadili a dodnes obývají. Čle-
ní se pak ještě dále na a) Hanáky, b) Blatňáky a c) Zábečáky, ne-
boli v jejich jazyce Hanáce, Blatňáce, Zábečáce.

a) Hanáci žijí na řece Hané, nepěstují nic než obilí, hlavně pše-
nici, ječmen a konopí, mají dobrý chov dobytka a drží obrovské
množství husí. Jsou velké a silné postavy, nezaleknou se žádné
práce, jen se do ní nesmí nutit násilím, neboť nic na celém světě
tak nenávidí jako robotu. Jejich jídla nejsou vybraná, živí se svý-
mi vlastními produkty. Knedlíky, koláče, buchty, husí a vepřové
maso jedí nejraději a nejčastěji. Jejich nejoblíbenějším a sváteč-
ním nápojem je pivo, jejich osvěžením pak hudba, tanec a kužel-

20