3/
IgnaZ de Luca: Geographisches Handbuch von dem oesterreichischen Staate 3. Böheim, Mähren, und
Schlesien. Wien 1791, s. 179 -180: Hana. (S doplňkem K. J. Jurende in: Moravia 1815, s. 135.)
Tuto glosu o Hané přetiskl K. J. Jurende v Moravii
1815, s.135, a doprovodil ji soupisem panství a statků na
území, které odpovídalo jeho představě o rozloze Hané.
V českém překladu uveřejňujeme doslovné znění de Lu-
cova topografického hesla i s komentářem z Moravic s tě-
mi českými jmény obcí, která se podařilo ověřit:
Blahoslavená Haná na Moravě
Tolik říká a píše o ní ctihodný de Lucca ve své knize Handbuch
der österreichischen Staaten, 1791, 3. díl, str. 179:
„Haná nazývá se onen pruh země, jenž je obýván Hanáky, kte-
řížto jsou vydáváni za praotce Moravanů. Její rozloha je určována
na pět čtverečních mil. Svůj počátek bere v Brněnském kraji u Vyš-
kova, tam, kde pramení řeka Haná, a rozprostírá se až do Kromě-
říže, kde tato řeka ústí do Moravy Její hranice jsou tyto: V Olo-
mouckém kraji směrem na sever: Pozořice, Plumlov, Litovel. V Pře-
rovském kraji směrem na východ: obce ležící na druhém břehu
Moravy, Lipník, Biskupice a Holešov. V Brněnském kraji, směrem
na jih: Bučovice, Napajedla, Slavkov etc. a směrem na západ obce
ležící na druhé straně pramenů Hané. Končiny, které tento národ
obývá, patří k nejúrodnějším na Moravě; pěstuje se zde především
pšenice, a z chovu zvířectva je to především pěstování husí, kte-
rému se tu věnují. Také ječmeny a oves pěstují se zde často. Tento
národ dělí se na Hanáky, Blatňáky a Zábečáky. Hanáci žijí podél
řeky Hané; Blatňáci obývají slatiny u řeky Moravy, kolem Tovačo-
va a Kojetína. Zábečáci obývají okrsek ležící na druhém břehu ře-
ky Bečvy." (Tolik de Lucca.)
28