[Joseph Rohrer]: Versuch über die slawischen Bewohner der österreichischen Monarchie I.
Wien 1804, s. 27-31. 46-52, 68-71, 85-90 a 154-159, II. Wien 1804, s. 22-23 a 151-154
I., s.27-31:
Ze slovanských obyvatel dědičných zemí české koruny za-
slouží bližší pozornost Valaši, kteří jsou vlastně horskými Slováky.
Jsou to oni, kteří obývají moravské výběžky Karpat a přimykají se
ke Goralům, kterým Slezané říkají Valaši. V Přerovském kraji si ti-
to horští Slováci vyvolili za své sídlo hukvaldské panství, jehož
horské hřebeny hraničí v úseku pěti mílí se slezským knížectvím
opavským, a dále sídlí na valašsko-meziříčském panství; v Hra-
dišťském kraji žijí na panství Brumov, Buchlov a Vsetín. Slováci
u řeky Moravy na Moravě jakož i v trenčínské a nitranské župě,
kterými řetězec moravských Karpat pokračuje, nazývají tyto mo-
ravské Valachy Kopaničáři. Tento název přesně vystihuje jejich po-
volám, protože pojmy kopat, kropat či chrobat (hrabat) znamena-
jí ve slovanské řeči totéž jako německá slovesa mýtit, vykopávat či
zušlechťovat půdu, tedy prvotní zaměstnání obyvatele lesů, který
potřebuje plody půdy k obživě *) Po tomto vysvětlení lze, jak se
zdá, snáze rozluštit název „Chrobaten", kterým se ve starších lis-
tinách označuje určitý díl obyvatelstva české země. Nebyl samo-
statnou kmenovou větví; toto pojmenování platilo pro obyvatele
horských oblastí. Kopaničáři se v oblasti kolem Frenštátu v Pře-
rovském kraji nazývají také Pasekáři, protože zde žijí v lesních
chýších (tzv. pasekách), roztroušených v okolí; nalezneme jich zde
73. Podobně je tomu i kolem Buchlova v Hradišťském kraji, kde
*) Nitranská stolice nazývá Kopaničáry slovem Extirpaturistae. Klasičtější ná-
zev pro tyto zvelebňovatele neobdělané půdy by byl reptuarii. Někdejší Francouzi
vnímali slovo roturier jako nadávku, která označovala totéž jako v angličtině Ple-
beian, of low parentage. Proto by měl název „plenitelé země", který si přivlastnili
Noví Frankové, nezaujatému německému potomstvu znít povzneseněji!
34
5/