Joseph Rohrer: Bemerkungen auf einer Reise von der Türkischen Gränze über die Bukowina
durch Ost- und Westgalizien, Schlesien und Mähren nach Wien. Wien 1804, s. 251-271 a 274-280
s. 251-271:
Sedmnáctý dopis
Těšín, 6. dubna 1803.
Poněvadž jsem se rozhodl posnídat v Bielsku, vydal jsem se
ještě dříve, než přijel můj kočár se dvěma jinými společníky na
cestách, pěšky z Bialy do Bielska. Zatoužil jsem velice po němec-
ké obsluze. Neboť zde již je větší část obyvatelstva německá; pro-
to jsou také ve zdejším evangelickém kostele polská kázání jen
zřídka. Celkový počet komunikantů náležejících k této církvi mů-
že činit zhruba na 7000, poněvadž ve vsích roztroušených po oko-
lí je mnoho obyvatel augsburského vyznání. Když jsem vstoupil
do hostinské místnosti, požádal mě hostinský, abych šel do jiné
místnosti, protože zde je to prý jen výčep pro sprostý lid. Poděko-
val jsem mu, že mě jakožto pěšího pocestného nehodil do zcela
obyčejné třídy, a zároveň jsem ho požádal, aby mne nechal ve spo-
lečnosti Slováka, jenž právě držel před ústy sklenici pálenky. Slo-
vák mi udělal místo, svůj cestovní ranec, který vypadal dost těžký,
odsunul na stranu, a aniž jsem ho o to požádal, vytáhl svůj pas
a podal mi jej do ruky. Nač je mi váš pas, řekl jsem; já nemám žád-
né právo jej kontrolovat. Tak to promiňte, panáčku, řekl ten poc-
tivý muž, protože máte tak krásnou vlčuru a velkou hůl, pokládal
jsem vás za komisaře nebo městského syndika. Usmál jsem se,
aprotože má káva nebyla ještě hotova, okopíroval jsem si alespoň
úvod dlouhého latinského pasu, jehož vybavení mne zaujalo.*)
Jistý stupeň vzdělanosti se obyvatelům Bielska rozhodně ne-
dá upřít, jenž se nápadně odlišuje od tónu panujícího ve venkov-
ských městech Haliče. I prostý muž v těšínském kraji má již lepší
šat, prozrazuje více vnější umravněnosti, jež je o to nápadnější, že
přec často hovoří slovanským, každému Polákovi srozumitelným
dialektem. Mnohým dobrým přispěli patrně k jeho mravnímu
vzdělání pastoři, kteřížto jsou zde ochotni i ke kázání v polském
jazyce. Tak leží např. na silnici asi jednu míli od Bielska vesnice
zvaná Ernsdorf(?), kde se bohoslužba koná v německém jazyce jen
každou druhou neděli, avšak o každé neděli v polštině. V těšín-
ském kraji vůbec hovoří třída sloužících více polským než morav-
ským dialektem. Mnohem více však panuje jazyk německý v kraji
krnovském. Pouze na úpatí Jeseníků je již slyšet dialekt slovansko-
moravský.
Zatímco jsem seděl ve výčepním hostinci v Bielsku a pil svou
kávu, místnost se stále více plnila, čím více se den rozjasňoval. Při-
šel jeden muž z Janova (Johannesthal), jenž mne pozdravil a na
mé otázky mi rád sdělil, že jeho cestovní plán s jeho zbožím sahá
do Haliče a Sedmihradska. Politoval jsem jej kvůli mrazivému
*) Ten tedy zní: Nos Universitas Praelatorum, Baronum, Magnatum
et Nobilium Comitatus Thurocziensis notum facimus per praefentes. Qu-
od nonnulli Incolae Comitatus notri in Conformitate clementissimae Re-
solutionis Regiae de dato 17tiae Februari 1792, No. 2906 circulariter in-
timatae distractionem Olei Terebinthini, feminis Lauri, Juniperacei itidem
et Lapidei, indultu item novissimae ddo. 6tae. Martii 1789 No. 5369 ema-
natae ordinationis Olei Rosmarini, Carvi, pini repentis et Stabulorum pl-
ni, nec non Vi alterius dispositionis altissimae de dato 10mae Februari
1792 No. 2792 editae quastum cum pipere rubro, sistris, strophiis, fleg-
mate, radice geutiana, mitris, strophiis, et id genus aliis productis intra
regnanis exercentes, reflexe ad Olea duntaxat intra ambitum regni Hun-
gariae, partesque eidem adnexas liberum quaestum admissum habeant.
Nyní tedy teprve následuje vše další, týkající se žadatele o pas zvláště. Da-
tum ex generali Congregatione in oppido Szent-Márton.
47
/6
