11
/
[Josef Alois Zeman]: Die Podlužaken. Min kleiner Beytrag zur Ethnographie von Mähren.
Mährischer Wanderer 2, 1811, nepaginoväno
PODLUŽÁCI
Malý příspěvek k etnografii Moravy
Pojem, velikost, rozloha
a přírodní podmínky podlužy
Morava se ve svém nejjižnějším výběžku při uherské
a rakouské hranici ztrácí v cípu tvořeném oběma hlavními ře-
kami země, Moravou a Dyjí, a obývaném pod jménem Podluža
slovanským obyvatelstvem, jež se svým mravem, jazykem i odě-
vem nápadně odlišuje od ostatních na Moravě usazených po-
tomků mocného a daleko rozšířeného kmene slovanského.
Označení Podluža se omezuje vlastně jen na několik osad leží-
cích na řece Moravě; avšak jsem přesvědčen, že musím tomuto
slovu propůjčit rozsáhlejší smysl, a pod Podlužáky rozumím
obyvatele panství Břeclav s výjimkou obyvatel vesnic Bílovice,
Moravský Žižkov a Mikulčice, a čítám k nim rovněž ještě i slo-
vanské obyvatele Lednice, poněvadž nevyvratitelná podobnost
v jejich činech a konáních, v jejich zvycích a vůbec ve všech
vnějších ohledech přesvědčivě prokazuje jejich společný
původ.*)
V tomto rozšířeném významu zahrnuje nyní oblast Podlužy
městyse Břeclav, Lanžhot, Týnec a Tvrdonice, dále pak vesnice
72
