13/
Anonym [J. A. Zeman?]: Bemerkungen, gemacht auf einer Reise von Brünn nach Wiesenberg.
Mährisch-schlesischer Wanderer. Dritter Jahrgang. Brünn und Olmütz 1812, nepaginováno
Zápisky učiněné na cestě
z Brna do Vízmberka
(dnes Loučná nad Děsnou)
Opustil jsem Brno jednoho krásného teplého dubnového rá-
na. Dlouho jsem již neužíval potěšení z nějaké cesty a v poslední
době jsem se dokonce nedostal mnoho mimo dům. Příchod do
volné přírody, jež nyní, probouzejíc se ze svého zimního klidu
k novému životu, zkoušela si na zeleném osení a nalévajících se
pupenech své první omlazovací síly, naladil mou mysl do té nej-
příjemnější nálady.
Na prvních kopcích, do nichž stoupá silnice na Olomouc, jsem
se rozhodl poněkud se zdržet, dílem proto, abych se pokochal po-
hledem na město, jež jako znovuzrozené vynořilo se z ranního še-
ra, dílem abych si připomněl ony příjemné pocity, jež zaplavily mé
srdce tenkráte, když jsem ve společnosti drahého přítele hlavní
město své vlasti pozdravil poprvé.
Brno skýtá z tohoto stanoviště obraz, jenž se stejně přitažlivý
jako hoden rydla. Oko obsáhne město v jeho největším rozšíření
a v tom nejvýhodnějším světle. Jeho poněkud dolů klesající polo-
ha rozehrává mnohonásobně stínovanou spleť velkého množství
domů, nad niž se hrdě vypínají špičky věží. Neochvějně a vzdorně
vůči každé pohromě spočívá po jedné straně temný, ctihodný
100
