Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786-1884.


Richard Jeřábek, Strážnice 1997

J***de[K. J.Jurende]: Grundrisse zur Ethnographie Mährens. Moravia 1815, s. 57-59 a 81-82

/16

NÁSTIN ETNOGRAFIE MORAVY

Morava je obývána dvěma hlavními národy: 1. Slovany,
2. Němci. Počtem převyšují Slované Němce téměř trojnásobně.
Obyvatelstvo Moravy, bez Slezska, lze v každém ohledu odhad-
nout na půldruhého miliónu, z nichž dosud je přibližně 1,100.000
Slovanů a 400.000 Němců. Hlavním jazykem země je tedy takzva-
ný jazyk moravsko-slovanský avšak nejméně 100.000 Moravanů
hovoří oběma zemskými jazyky.

Slované se dělí do různých kmenů. Obývají zdaleka největší
část, zejména však střed země moravské, tedy její nejkrásnější
a nejúrodnější nížiny, klenot provincie - srdce této země.

Němci obývají z větší části hory, a dále zemské hranice. To je
v mnohém ohledu velmi zvláštní. Pouze směrem k Uhrám a v tě-
šínském kraji Slezska obsadily slovanské kmeny národní hranice
Moravy, zatímco Němci - povětšinou potomci starých Kvádů
- rozbili své příbytky na hranicích s Rakouskem, Čechami a Slez-
skem.

Slovany je možno rozdělit na čtyři hlavní kmeny:
1. Hanáky, 2. Slováky, 3. Horáky nebo Podhoráky, 4. Podlu-
žáky.-

Hanáci obývají střední a nejúrodnější část země. Hlavním mís-
tem opravdového hanákismu je Chropyně u Kojetína na řece Mo-
ravě; zde žijí praví a nefalšovaní Hanáci. Hanáci se dále dělí na:
1. Hanáky, žijící kolem řeky Haná, tedy usídlení kolem Vyškova,

137