Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786-1884.


Richard Jeřábek, Strážnice 1997

Anonym: Dle Mährischen Walachen.
In: Taschenbuch für die vaterländische Geschichte 10, Wien 1829, s. 134-140

/22

Moravští Valaši

Nehostinné pohoří, jež na východě odděluje Moravu od Uher,
obývá z naší strany kmen, který se od ostatních moravských do-
movských slovanských kmenů znatelně liší stavbou těla, způso-
bem života, zvyklostmi a dialektem; jsou to moravští Valaši, pas-
tevecký lid, otužilý, pevný, statečný, věrně lpící na zvycích otců,
měkký i nezkrotný, hrany jeho jinak opojné duše je ještě zapotře-
bí brousit, aby vznikl drahokam. V této oblasti leží panství Huk-
valdy, Valašské Meziříčí a Vsetín.*)

Utrakvistická víra se v tomto horském lidu ujala již před dlou-
hým časem. Vyznání se dědilo z otce na syna. V době po bitvě na
Bílé Hoře, kdy se kardinál Dietrichštejn zabýval reformací Mora-
vy, se z Valachů stali nejnesmiřitelněnjší nepřátelé znovunastole-
ného katolicismu, a všechny pokusy o jejich obrácení na víru, kte-
rými se misionáři holedbali, byly pouhou šalbou, protože se děly
pouze násilnou cestou.

Z tohoto důvodu viděli Valaši v příchozích Švédech, se kte-
rými byli spřízněni vírou, své zachránce. Brzy poté, kdy Olomouc
přešla do švédských rukou, začali Valaši - zřejmě pobízeni lidem
ze Sedmihradska - svolávat sněmy a rokovali o tom, že se přida-
jí na švédskou stranu. Hlavní sněmy se konaly uprostřed nejne-

hostinnějších hor hukvaldského panství v salaši**) jejich vůdce
Romana. Roman jim ale domlouval a nabádal je, aby od tohoto
kroku upustili; namáhal se však marně. Jeden z nejhorkokrev-
nějších povstalců, který se jmenoval Kovář, spolu se svým synem
se prohlásil za jejich vůdce, utvořili z povstalců roty, třímající pra-
porce s heslem: „Za Boží slovo a otčinu" a začali zásobovat švéd-
skou posádku v Olomouci takovým množstvím potravin, že zde
daly koupit vpravdě lacino. A tak se 18. února 1643 v noci obje-
vilo v Olomouci 250 dobře ozbrojených Valachů s nákladem más-
la, soli, sýra a jiných potravin, a slíbili Švédům podporu ve všem,
co podniknou. Velitel Paikul je přátelsky přijal, nabídl jim velmi
lacino ke koupi různou měď, cín a jiné uloupené předměty. Po
dvou dnech je propustil do jejich domoviny s doprovodem dvou
set jezdců. Náčelník Valachů vyslal k Torstensonovi, jenž dlel
právě mimo město, posla, který mu darem věnoval krásný lo-
vecký roh s nabídkou valašských služeb; Torstenson jej jako vý-
raz díků obdařil vzácným kordem a ostruhou. Když přijel Tor-
stenson dne 22. června opět do Olomouce, setkal se zde s více

*) Uvedený popis platí jen pro vlastní Valachy; jinou větev, odlišující se ně-
kterými zvyklostmi, tvoří Zálešáci u Brumova a Valašských Klobouk.

**) Salaše jsou letní příbytky a hospodářství na horských výšinách, kde Va-
lach po celé léto pase své ovce a pouze v zimě je sežene do údolí; podobají se se-
níkům.

179