Počátky národopisu na Moravě. Antologie prací z let 1786-1884.


Richard Jeřábek, Strážnice 1997

27/

J. Cluth: Die Mařena der mährischen Walachen - Gebräuche In der Hana - Eine Jahresfeier In
Jamnic in Mähren. Das Panorama des Universums zur erheiternden Belehrung für Jedermann und
alle Länder, N.F. 1, Prag 1837, s. 276-277, 322-324 a 364-365

Mravy a obyčeje obyvatel
rakouské monarchie

Črty z minulosti a přítomnosti

Mařena moravských Valachů

Na východě Přerovského kraje, na hranici Uher, přebývají mo-
ravští Valaši, ušlechtilý, bystrý lid, který má pouze název společný
se stejnojmenným kmenem žijícím hluboko v Uhrách a v Poduna-
jí (v orig. Hospodarschaft - snad od Hospodar, tj. název knížat po-
dunajských - pozn. R. J.), původem, mravy a jazykem se ale zcela
liší. Jméno moravských Valachů se neodvozuje bez důvodu ze slo-

vanského slova valach (pastevec) a pokud se označuje jako valach
také lenoch, může toto odvození platit také pro turecko-uherské
valachy, kteří se sami pojmenovávají jako Rumanje (Römlinge
- snad ultramontáni - pozn. R. J.).

Hlavní středisko moravských Valachů je Valašské Meziříčí; je-
jich původ je slovanský, řeč česko-moravská, jejich oděv zčásti ha-
nácký, zčásti uherský. Aspoň v jejich čižmách, v jejich zálibě v mo-
sazných knoflících, dále v kazance*), rubáči**) a rukávcích***)

*) Kazanka, lesklá černá ženská sukně, která je nesmírně bohatě
skládaná a tak tuhá, že při chůzi vydává značný šum

**) Rubáč, krátká spodní košile, která sahá jen pod ňadra a někdy je
tak úzká, že nahrazuje šněrovačku

***) Rukávce, malá svrchní košile, která zahaluje horní část

216