Alois Maniak: Grundlinien zur Darstellung der mähtischen Slavenstämme.
Moravia 1, 1838 /1839/, s. [49-52], 53-55, 58-59, 61-62 a 65-66
/28
ZÁKLADNÍ LINIE K ZOBRAZENÍ
MORAVSKÝCH SLOVANSKÝCH KMENŮ
2. Staří Moravané
Týž vnější podnět, který Slovany v geografickém vztahu vzá-
jemně od sebe oddělil, je v politickém ohledu zase přivedl blíže
k sobě. Velká vzdálenost a rozlehlost jimi obývaného prostoru již
nepostačovala ochránit je vůči útokům, jimiž je ohrožovaly tu ně-
mecké houfy, tu hordy Asiatů. Na svou obranu se museli pevněji
semknout. Dřívější chaos jejich početných malých kmenů nabýval
postupně tvar a řád. Neustávající hluk zbraní probudil v nich vá-
lečného ducha; jejich ruce se vedle pluhu, který milovali přede-
vším, musely naučit ovládat i meč a palcát, a Němci, jmenovitě Sa-
sové, museli brzy pocítit, jak hrozného souseda v nich dostali. Do-
konce i Frankové, před jejichž statečností se museli sklonit Saso-
vé, Bavoři, Langobardi, Saracéni a Avaři - všechno válečnické
a obávané národy -, zde mohli vybojovat jen pochybné vavříny
bez trvalého úspěchu. Konečně v devátém století pak vidíme, jak
se uprostřed v lůně Slovanstva zvedá mocná říše, jež natáhla své
paže daleko na sever a na jih, jejímž srdcem a duší byl však národ,
obývající území po obou březích Moravy, od Sudet dolů až k Du-
naji a od Hercynského lesa za Váh. Národ ten dal sám této naší do-
movské řece jméno Morava, jež je příbuzné se slovem more - mo-
225