Richard Trampler : Heimatkunde der Markgrafschaft Mähren.
Wien 1877, s. 47-50
/44
47
Ethnographic.
A. Nationalitäten.
SRäfjten ifl von jroci fvradjtidj vetfdjiebenen SSčlíerfiammen
Ecnjofjnt: von ben Scutfdjen unb Slaven, roeldje bem gro(jm
inbo«eutOBäiJa)«nSptattj(tarnrne angehören. S!ur tin líeiner Sltfl bei
SBcuölf ctung, bic 3 f r a e I i t e n, entfällt auf ben f e m U i f d) e n 6ptad)|iamm.
Son bei gefammten iBevölfenmg SJIäljreiiS entfallen 2G% auf
bic beutfdje, 72°/0 auf bie flavifdjc Station unb 2% auf bie
gfiactiten.
I. Sic Sclltfujcit.
Sic 5Dentfa)en notjncn im 3!. unb 6. beS SanbeS in com:
pnetcu SDlafjc«. 3m 31. pngen Jie mit ben ffientfdjen SajIefien’J,
im 6. mit btn ffieutfdjcn SHeberöpciieitf/S jufammen. Stufjerbem
gibt cS eine große SHnjaljt bcutfd)er @ptadjinfeln. Sie Oebeutenb
ften fmb bie von Sglau unb ßroittnu. fflon ben Heineren i|i
bic (pröfjtc Sntjl teilförmig von ben compacten raffen aus fmvofjl
nad) 910. als nad; S5B. vorgefdjobcn, fo bafs in einn Sinie von
©io|j’@cc[on)i’( nad) Dim üb baS flavifdjc ©piadjgcbiet buta)
beutfdjcä unterbrodjen ift. Ületbie i roirb in ben m.eiften Stäbten
SJföbrenl, felbft wenn biefelBen mitten im flavifdjen Gebiete liegen, mdjt
Etnografie
a. Národnosti
Morava je obývána dvěma jazykově rozdílnými kmeny ná-
rodními: Němci a Slovany, náležejícími k velkému jazykovému
kmeni indoevropskému. Jen malá zbývající část obyvatelstva, a si-
ce Izraelité, patří k jazykovému kmeni semitskému.
Z veškerého obyvatelstva Moravy přináleží 26 % k národu ně-
meckému, 72 % k národu slovanskému a 2 % k Izraelitům.
i. Němci
Němci žijí na severu a na jihu země v kompaktních celcích. Na
severu souvisí s Němci ve Slezsku, na jihu s Němci v Dolním Ra-
kousku. Kromě toho existuje velký počet německých jazykových
ostrovů. Nejvýznamnější jsou ostrov jihlavský a svitavský. Největ-
ší počet těch menších je klínovitě předsunut od kompaktního osíd-
lení směrem jak k severovýchodu, tak k jihozápadu, takže v linii
od Židlochovic k Olomouci je slovanské jazykové území přeruše-
no osídlením německým. Nadto se ve většině měst Moravy, do-
konce i když leží uprostřed slovanského území, nejen němčině ro-
zumí, ale velký počet obyvatel také německy hovoří. Na jihu tvoří
jazykovou hranici mezi Němci a Slovany linie probíhající od Břec-
lavi do Židlochovic, odtud přes Znojmo do Dačic. Na severu jsou
Němci odděleni od svých slovanských sousedů linií, kterou si mů-
žeme představit ve směru od Štítů do Šumperka, odtud přes Štern-
berk a Nový Jičín do Bílovce.
Všichni moravští Němci patří svým jazykem ke kmeni horno-
německému, jenž se dělí na dvě vedlejší větve: na dialekt bavor-
sko-rakouský a dialekt slezský. Němci hovořící dialektem prvým
žijí na jižní Moravě, v jazykovém ostrově jihlavském a oněch ost-
růvcích, jež se táhnou až k Brnu, i když nářečí obou posledně jme-
novaných se již jeví jako mnohdy promísené s nářečím slezským.
Němečtí obyvatelé Podyjí se nazývají Dyjané (Thaianer). Vy-
značují se vysokým, urostlým, silným tělem a jsou dobře živení.
Dyjan je družný a vždy v dobré náladě, a ve své otevřenosti a ze-
mitosti uchoval značnou dávku starého německého charakteru
národního. Svou živostí a vznětlivostí, která často vyústí do roz-
míšky a sporu, avšak brzy se zase utiší, liší se Dyjané od svých se-
verních německých sousedů, kteří se usadili na horním toku Ji-
361