O AUTORECH TEXTŮ A OBRAZOVÝCH DOKLADŮ
Joseph Bayer_
1772 Uničov - asi 1841
Po skončení středoškolských studií v roce 1788
pracoval zprvu jako hospodářský úředník, pak jako
knihovník a správce pozemkových knih na Hradisku
u Olomouce, kde také vyučoval na с. k. lyceu, ač jako
jediný z přednášejících nebyl členem profesorského
sboru. Zabýval se hvězdářstvím a kartografií, na Hra-
disku zřídil a v letech 1815-1823 vedl astronomickou
laboratoř. Svou mnohostrannou činností vzbudil už
v té době zaslouženou pozornost: v nesignovaném po-
pisu cesty z Brna do Vízmberku z roku 1812, který uve-
řejňujeme pod č. 13, oceňuje autor tehdy již dvanácti-
letou Bayerovu práci na mapě Moravy blížící se prý
k dokončení, k němuž ovšem došlo teprve po dalších
sedmi letech. J. Bayer se svou vynikající mapou Karte
des maehr. -schles. Gouvernements nach den neue-
sten astronomischen Beobachtungen und geometri-
schen Vermessungen verbessert und verzeichnet
und mit den zeitherigen Veraenderungen vermehrt
von Dr. Joseph Bayer (Wien /s. a./ Artaria & Cie.) vy-
danou ve čtyřech listech v letech 1817-1819 natrvalo
zapsal do dějin moravského zeměpisu, místopisu i ná-
rodopisu. k ní vydal příručku Topographisches
Handbuch vom Mährisch-Schlesischen Gouverne-
ment zum nützlichen Gebrauche für Geschäfts-
männer und Privatpersonen I-II (Brünn-Ollmütz
1817) se seznamem zaznamenaných lokalit. Další vy-
dání jeho mapy se kladou do let 1839 a 1842 nebo
1843. k datování tohoto, snad posledního vydání, na-
pomáhá i okolnost, že zachycuje některé železniční
trati uvedené do provozu teprve před polovinou 19.
století, jako například trať z Brna do České Třebové.
Bayerovy mapy vycházely v různých úpravách a roz-
měrech, od 560 x 790 mm až po 1120 x 1640 mm, pře-
vážně v nakladatelství Artaria, které bylo založeno
roku 1765 v Mohuči, přesídlilo roku 1766 do Vídně
a postupně se specializovalo na vydávání map a atla-
sů. (Nakonec v roce 1931 splynulo s firmou Freytag-
Berndt und Artaria KG.) Některé z Bayerových map
Moravy a Slezska zaznamenávají mj. nářeční, popř.
etnografické hranice na Moravě a obsahují četné ná-
zvy etnických a etnografických skupin moravského
obyvatelstva označovaných v tehdejší terminologii
nepřesně jako Völkerstämme. Národopisného obsa-
hu Bayerovy mapy využil při delimitaci etnografic-
kých regionů R. Jeřábek: Ethnische und ethnogra-
phische Gruppen und Regionen in den böhmischen
Ländern (17.-20. Jahrhundert). Ethnologia Slavica
19, 1987 /1988/, s. 122-164, a Errata 4. In: Národo-
pisná revue ’92, s. 46-47. Stať vznikla v letech
1985-1986 pro potřeby dlouhá léta připravovaného
Slovníku české hudební kultury (Praha 1997, s. 193
až 201: heslo Etnografická diferenciace) a vyšla v něm
s velkým zpožděním a bez možnosti aktualizace a au-
torizace.
Lil.: Ottův Slovník naučný 17, 1901, s. 602 (jako Bayerovo pů-
sobiště je omylem uvedeno Uherské Hradiště místo Hradisko
и Olomouce). - Z. Láznička: Kravařsko na mapách Müllerově
a Bayerové. Kravařsko 4, 1935, s. 85-87. - E. Jelínek: Morava,
země vinic a rybníků. Zeměměřičský obzor 7/34, 1946.
- V. Nešpor: Dějiny university olomoucké. Olomouc 1947,
s. 63 a 101. - F. Roubík: Soupis map českých zemi 2. Praha
1955, s. 23 a 181-182 (pol. 1285, 1287 a 1532). - L. Kunz:
Prameny k etnografii Moravy v díle kameralistů z let
1770-1850. Zprávy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy
v Gottwaldově 1966, s. 114-115. - V. Novák: Mapy Moravy. In:
Vlastivěda moravská. Země a lid. Sv. 1. Neživá příroda. Brno
1992, s. 190-226.
Friedrich August Brand_
20. prosince 1735 Wien - 9. října 1806 Wien
Malíř krajin a historických výjevů, tvůrce grafik,
který od roku 1783 působil jako profesor na vídeňské
akademii. Též jeho bratr a spolupracovník Johann
Christian (6. 3. 1722 Wien - 12. 6. 1795 Wien), kte-
rý od roku 1736 studoval na vídeňské akademii, se
stal v roce 1772 profesorem krajinomalby. Vyobraze-
ní Hanáků v tradičních oděvech od F. A. Branda po-
cházejí asi z doby kolem roku 1790. Na význam jejich
ikonografické sdělnosti upozornil Stanislav František
Svoboda (Příspěvky k ikonografii selského kroje.
Věstník zemědělského muzea 12, 1939, s. 105).
Lit.: I. de Luca: Das gelehrte Deutschland. Wien 1776 1/2,
s. 295. - С. v. Wurzbach: Biographisches Lexikon des
Kaiserthums Oesterreich 2. Wien 1857, s. 111-112.
- /Riegrův/ Slovník naučný 10, 1873, s. 96. - U. Thieme-F.
Becker: Allegemeines Lexikon der bildenden Künstler von der
Antike bis zur Gegenwart 4, 1910, s. 525. - G. k Nagler:
Neues allgemeines Künstler-Lexikon 2. Wien 1924, s. 149.
- Österreich Lexikon 1. Wien 1995, s. 141. - Saur Allgemeines
Künstler Lexikon. Die bildenden Künstler aller Zeiten und
Völker 13 München - Leipzig 1996, s. 595.
Vincenc (též Vinzenz) Brandl_
5. dubna 1834 Brno - 26. prosince 1901 Brno
Ač pocházel ze smíšeného německo-českého man-
želství na Starém Brně, vychován byl česky. V letech
1844-1852 navštěvoval gymnázium v Brně. Po neu-
končených studiích na právnické a filozofické fakultě
vídeňské univerzity učil od roku 1853 na brněnském
německém gymnáziu a po dalším pobytu ve Vídni, kde
se věnoval germanistice a historii, působil opět
383