Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha XIV. Písně makedonské.


Ludvík Kuba, Praha 1929

69

26. Жали, ropo, жали, сестро! | 26. Žali, goro, žali, sestro!
26. Plačme, horo, plačme, sestro!

Битоля.- Bitolja.

Жа - ли,

горо, жали, сестро, двама да жа -

лиме! Ти за твоита листа, горо,

Žali,

goго, žali, sestro, dvama da ža -

lime! Ti za tvojta lista, goro,

Plačme,

horo, plačme, sestro, vyplačme svou

žalosť! Ty zde pro své listí, horo,

*) Přeryv slova, ba, samotné samohlásky, u starobylých jihoslovanských písní častý (viz moji „Píseň ji-
hoslovanskou").- Podobně zajímavé tu je zakončení sloh: opakují se prvé 4 slabiky, opět bez zřetele na
smysl a celistvost slova. Zjev zejména u písní obřadných hojný.