Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha XV. Písně bulharské.


Ludvík Kuba, Praha 1929

48

1. [: Земни ма, Радке, земни ма, либе, :]
[: че ний сме хора, хора боляри! :]

2. [: Че ний имаме отъ мишка тулумъ, :]

[: пъленъ, препълненъ сасъ прясно cир’не. :]

3. [: Имаме още голями бурий :]

[: съ обржчъ железни и съ камукани. :]

4. [: Съ коткитѣ уремъ, съ мишкитѣ женимъ; :]
[: земни ма, Радке, земни ма, либе! :]

1. [: Radko, vem’ si mě, vem’ si mě, milá, :]
[: přece jsme lidé rodu panského! :]

2. [: Máme velký měch z kůžiček myších, :]
[: plný, plničký sýra čerstvého. :]

3. [: Máme dále pak ohromné bečky :]
[: železem bité a s trubičkami. :]

4. [: S kočkami ořem, s myškami žneme; :]
[: vem’ si, vem’ si mě, Radko, má drahá! :]

13. Зора се сипна. │ 13. Ráno již svitá!

Тат. - Пазарджикъ. - Tat.-Pazardžik.