3
1.
Suš. 536.
Hory, hory, hory čérné, ej hory, hory,
hory čérné, nejednú sem přešéł přes ně.
Nejednú sem nevečeráł,
Dyž sem za svú miłú běžáł.
Neraz*) miłá nesnídała,
Dveři za mnú zavírała.
Pod ty, miłá, pod ty za mňa,
Nebude ti křivda žádná.
Nebude ti žádný łáti,
Ani otec, ani mati.
Nepůjdu já za takého,
Kerý nemá domu svého.
Domu svého klenutého,
Šindelečkem pobitého.
Radši půjdu za mynářa,
Za dobrého hospodářa.
Mynář pěknú múku mele,
A mynářka postel stele.
2.
Suš. 1840/49, Erb. 350.
Ani sem si bičíčka nenamazáł,
ani sem si šňorečky **) neuvázáł, až po-
jedu přes ty hory, uvážu si
lísteček javorový.
Věru já tech vołečků nepoženu,
Lebo já mám doma mładú ženu;
Dybych já ty vołky hóníł,
Kdosi by mi za mojú ženú chodił.
*) Neraz = nejednou; v řeči se slova toho u nás neužívá.
**) Šňora, tensí přípletek na biči, na ní přivázána kytka, kterou se „róchá"
(praská).