20
7. Mstiwý milownjk.
|: Když děwečka husy pásla, :|
Čerwenau pantličku našla.
A když našla, schowala gu,
Přišel milý, dala mu gu.
Když sedničku zametala,
Slozama gu poléwala.
Gak gu matka uwiděla,
Hned gj metličku wydřela.
„Nepoljweg gu slozama,
Máš woděnku za dwéřama.
Ustup dcero uplakaná,
Šak si gá zametu sama.
Přišel milý, žalowala,
Že maměnku rozhněwala.
„Trp má milá pokuď můžeš
Šak dlauho trpět nebudeš."
„Seber sobě, co ge twého,
Půgdem do kraga cizého,"
A když přišli na rozcestj,
Nenadála se neštěstj.
A když přišli na tráwnjčky,
Udeřil gu do hlawičky.
Kolik wlásků pokřiweno,
Toli slozj uroněno.
A když došli tmawých lesů,
Rozťal gu na dewět kusů.
,,Tu máš milá ulewenj,
Za na matku nařjkánj."