Morawské národnj pjsně


František Sušil, Brno 1835

104

„Můg tatjček má penjze,

On mi z wogny pomoct může,

Twj přátelé nemůžau,

S chalupau ti chtět kážau."

Gak gá můžu s chalupau chtěť,
Když gá nemám peněz pět seť ?
Winohrádek, roljčko,
Tatjčka i s matičkó ?

Kdybych gá rodičů měla,
Dáwno bych se byla wdala,
Oni by mně chwálili,
Chlapci by se scháděli.

Dycky by mně slibowali,
Gakže by mně mnoho dali;
Nechby třeba nedali,
Kdyby mne genom wdali.

163. Opustěný.

Okolo našeho sádečka černý les;
Půgdu se podjwat, gedeli milý dnes.

A on gede, gede na wraném konjčku,
A sobě připjná na lewo šawličku.

Šawlu si připjná, na ňu se obracj,

A geho wranjček pod njm se potácj.

„Můg konjčku wraný, hladko okowaný,
Můg konjčku wraný snad se bogjš brani ?

„Brani se nebogjm, ani twogj šawly,
Ale gá se bogjm wystřelené rány."

Wynes mě konjčku, wynes mé z Morawy,
Gestli newyneseš, střeljm ti do hlawy.