Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha IV. Písně polské


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

10

3. Jedou vozy rovinami.

(J. Konopka: Pieśni ludu krakowskiego.)

Okolí krakovské: Modlnica.

Jedou vozy rovinami,

jedou — vozy rovinami, dohonily hezké děvče:

Pojeď s námi! dohonily hezké děvče: Pojeď s námi!

[Voják volá: Pojeď s námi!]

[bylas dosud panenkou, teď budeš paní.]

[A my dobrou pomoc víme,]
[chaloupku ti za táborem postavíme.]

[Budeme tam chodívati,]

[ty nám budeš medu, piva nalívati.]

[Až se z vojny navrátíme,]

[za med, pivo, kořaličku zaplatíme.]

[Hospodáři toho domu,]

[vychoval jsi hezkou pannu, nevíš komu.]

Pozn. Poslední sloha nepřeložitelná; ostatně má píseň i takto úplný smysl. — Překl.