15
Hej, bratři, jménem Páně, Bůh nám žehnej zbraně!
Hej, bratři, jménem Páně, hej, bratři, jménem Páně,
Často Polák válčil, plašil, hromil,
leč po cizím on statku nikdy nelakomil.
Vražedné ničit hosti,
to polských synů cnosti:
Hej, bratři, atd.
Dále, bratři, k předu, statně, směle,
Chłopický skončí válku pro náš národ skvěle!
Tne z ostra palaš tuhý,
krvavé dělá pruhy:
Hej, bratři, atd.
Hej, rodáci, dále, hurá! hurá!
ať zpupným vrahům našim zastře zraky chmura!
V kořen je vykosíme,
na kaši rozdrtíme:
Hej, bratři, jménem Páně,
Bůh nám žehnej zbraně!
Poznámka. Píseň tato byla velice oblíbena i u nás v Čechách v nadšeném roce čtyřicátém
osmém, leč s textem jiným, z něhož uvádíme jen počáteční verš: Náš slovanský národ opět vstává atd.
6. Když jsem krávy pásávala . . .
(O. Kolberg: Lud, jego zwyczaje itd. Serya VI.)
Bronovico (krajina krakovská).
Když jsem krávy pásávala, už jsem polku tancovala:
kravičky mi bzikávaly, nožky polku tancovaly.
Original:
Żebym 1) bydła 2) nie pasała, tobym polki nie umiała.
Ale mi się bydło gziło, sła mi polka aze miło.
1) kdybych, 2) dobytek.