Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha IV. Písně polské


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

178

132. Hezké děvče pase.

(Kolberg XVIII.)

Hezké děvče pase na louce kravičky, dali mu

pánové flaši kořaličky.

„Co dám já zase vám
za ten váš dáreček?"
„ „Hedvábný šáteček,
routový věneček.""

„Nemohu, nemohu,
toho vám nevydám,
můj otec chudý je,
matičky už nemám."

„„Nuž s pánem bohem buď,
děvčátko mé bledé,
umíš se vymluvit,
nikdo tě nesvede.""

Da jadą panowie, da ja wolki pasę, da przywie-

źli oni gorzalecki flasę.

„Panowie, cóz ja wam dam
za podarunecek?"
„ „Jedwabną chusteckę,
ruciany wianecek.""

„Panowie, panowie,
nie róbcie mi tego,
bo niémam matusie,
ojca ubogiego."

„ „Idź-ze se dziewcyno,
niech cię bóg prowadzi,
umies się tłomacyć,
juz cię nikt nie zdradzi.""