Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha IV. Písně polské


Ludvík Kuba, Pardubice 1887

205

162. Děkujeme pánu bohu.

(Kolberg, Mazowsze I.*)

Děkujeme pánu bohu po obědě za hody. Dostali jsme pečeni,

křehounkou jelení, děkujeme ti, pane hospodáři s paní hospodyní za hody.

Za koláče nejvíce,**)
z nejbělejší pšenice.

Dostali jsme talíře,
a polívek po míře.

Byly tu nože nové,
vše náčiní stolové.

A byly tady lžičky,
a pěkné vidličky.

Original:

Dziękujemy panu bogu

po objedzie po dobrym.

A byly-ć tu piecenie,

a wsystko jelenie.

Dziękujemy ci, panie gospodarzu

z panią, gospodynią po dobrym.

A były-ć tu kołace,**)
a vsystkie z psenicy.

A były-ć tu talize,
a wsystko poliwa.

A były-ć tutaj noze,
a wsystko stołowe.

A były-ć tutaj łyzki,
a wsystko stołowe.

163. Krakováček mladý.

(Kolberg, Mazowsze II.)

Krakováček mladý nikdy nepil vody, ale k stáru musí, když ho kašel dusí.

Original:

Krakowiaczek młody
nie pił nigdy wody,

a na starość musi,
bo go kaszel dusi.

*) Klavírní úprava byla pro úsporu místa jako nikoliv nutná vypuštěna.
**) Tekst na prvé čtyřy a poslední čtyry takty je vždy týž a při každé sloze se opakuje.