Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

66

24. Do vsi matka odešla.

(Z vlastních zápisek.)

„Hrečanyky", velice rozšířenu píseň maloruská, při níž se tanči „hopák", vyznačující se dupáním v taktech 9. a 10.

Do vsi matka odešla pohankové mouky koupit, na bochánky

zadělati, děti svoje nakrmiti. Hop, chleby pohankové, hop, chleby

bílé, proč vy chleby pohankové dobře nevzcházíte?

Holubinka naše máť

ze soudečka mouku sype —

kdyby otčík nechuravěl,

on by jistě mouky namlel. *)

Ze škopíčku nabrala, na bochánky zadělala, na bochánky zadělala, plachetkou je přikrývala.

Mlel tatíček aniž vál, pekla máti aniž sila — jak panáky bochánečky kolem pece nakupila.

Oj čchi! **) tlustou nití spodky sobě sama šila, ušila je, oblékla je, lidé řekli, že je bílá.

Jdi ty, starý, popil si, ke studánce pro vodičku, navařím já zatím oběd — ku pomoci mám kmotřičku.

Ihned kaši bez jáhel nesolenou uvařila a mužíčka beze chleba, aby jedl, posadila.

Sedí otčík u stolu, uši dolů chlípí plaše: Každému se takhle stane, kdo se žen bát nepřestane.

Poznámka. Píseň tato vystavující na posměch muže, kteří navykli poslouchali Zeny, se zpívá při poslední sloze volně, smutně, aby satyra její tím lépe účinkovala. — „Hrečanyky" jsou placky z „hrecké" t. j. pohankové mouky pečené.

*) Přípěv se pokaždé opakuje. **) ,,Oj čchi" zpívá se na celý prvý takt, leč poněkud recitativně; máť se tím naznačovati kýchnutí.