102
53. Je-li pak nyní, jak bylo dávno.
(O. Kolberg: Pokucie I.)
z Haličské Rusi. Koleda.
Je-li pak nyní, jak bylo dávno, hoj daj bože!
Jak bylo dávno,
z prvopočátku. *) Židové zrádní chytili Krista,
chytili Krista,
mučili Krista, mučili Krista, na kříž ho vzpjali
a hlavu trním
mu ověnčili. Všeliké dřevce za nehty kláli,
žádné však dřevce
za nehty nešlo, za nehty nešlo, neboť se bálo,
neboť se bálo
a polámalo. Proklatá jíva sama zhřešila,
sama zhřešila,
za nehty vešla, za nehty vešla, krev vypustila,
krev vypustila
a krev kapala. Kde krev ukápne, kostelík stane,
kostelík stane s pěti věžemi,
s pěti věžemi,
se třemi okny. Jedno okénko к východu slunce,
druhé okénko
v poledne slunce, třetí okénko, kde slunce zajde.
A v tom kostele
tři hroby leží: v prvním tom hrobě Helena svatá,
ve druhém hrobě
Nejčistší Panna, ve třetím hrobě Kristus Pán leží.
Nad Heleniným
varhany hrají, nad Pannou čistou cherubi pějí,
nad Kristem Pánem
vyrostla růže a z oné růže vyletěl ptáček.
Letěl on, letěl
do podnebesí, nebesa jemu otevřela se
a svatí jemu
poklonili se.
Není to ptáček —
syn je to boží,
jenž po všem světě nad lidmi vládne.
Zdráv budiž povždy,
hospodáříčku,
zdráv budiž povždy nejenom sobě,
nejenom sobě,
též pro domácí, též pro domácí i pro čeládku!
Daruj vám pánbůh
štěstí a zdraví! Do dvora štěstí vašemu statku,
do domu zdraví
čeládce všechně — vašemu statku, by mnoho vzrůstal,
čeládce vaší,
by byla pilna,
daruj vám pánbůh úrodu v sadě,
úrodu v sadě,
veselí v chatě, v sadě dej zelí, v chatě veselí.
*) Všady se připojí: hoj daj bože!