Slovanstvo ve svých zpěvech: Kniha VI. Písně maloruské


Ludvík Kuba, Pardubice 1885

112

59. Oj, oral mužík.

(A. Kocipiňski.)

Oj, oral mužík na průhoně, oj, oral mužík na průhоně

Oj,oral mužik na průhoně, oj, oral mužík na průhoně,

hej hej na průhoně, hej sob tpru na průhoně.

Měl voly silné, krutirohé, *) a poháněče černobrvé. Pověsil torbu do březiny,

dívčiny blízko len tam žaly

a ony mu tu torbu vzaly,

ne prázdnou, ale s pastičkami.

Та й оравъ мужикъ край дороги, та й оравъ мужикъ край дороги,

гей, гей, край дороги, гей собъ тпру, крап дороги.

Та воли его крутороги, *)

поганичи чорнобровы,

та повѣсивъ торбу на березѣ,

a тамъ дѣвки та ленъ брали, вoни жъ тую торбу вкрали, нe порожню съ пирогами.

*) Každý verš se opakuje a z posledních jeho čtyř slabik utvoří se přípěv dle vzoru I. slohy. — Tpru značí naše „pr!", jímž se potah v jízdě zaráží.