172
111. Miluješ-li ty mě věrně?
(Z vlastních zápisek.)
Černihov.
Miluješ-li ty mě věrně, můj kоzáče milý,
či jen žertuješ si se mnou pro pomluvu lidí.
Nežertuju, srdce moje, chci tě milovati, jenom ať mi jistě tebe dá za ženu máti.
Nevyhlížej, nevyjde ti, máť ji nepustila, sousedovi bohatému dáť ji přislíbila.
Máti, máti, co to děláš -mohu-liž s ním žíti? byť měl jmění převeliké, jak ho ráda míti?
Чи ты мене вѣрно любишъ, чорнявый козаче ?
чи жартуючи зо мною, тôлькô вводишь въ cлаву?
Не жартую, мое серце, буду bѣкъ кохати, нехай тôлькô выдасть тебе та за мене мати.
Не выглядай, бо не выйде, мати не пустила, за сусѣда богатого êѣ заручила.
Мамо, мамо, що ты робишъ ? чи мêнѣ зъ нимъ жити? хочъ худобѣ въ его сила, чѣмъ êѣ любити ?